"Před svou minulostí neutečeš." Ta slova mi zněla v hlavě dlouho poté, co policie odtáhla vetřelce a zanechala po něm jen střepy a rozbité zámky. Ruce se mi stále třásly, když jsem se držela okraje stolu a snažila se uklidnit dech. Adrian chodil po místnosti jako zavřený predátor, jeho ostré oči plály nevysloveným vztekem. To strašidelné ticho, které následovalo po vloupání, bylo mnohem horší než