Zírala jsem z malé verandy na obzor a chladivý vánek mi ovíval tvář. Ranní večerní obloha byla protkána jemnými fialovými a oranžovými tóny, klidné plátno, které mělo utišit bouři v mé hlavě. Malebné městečko, kam jsem utekla, nabízelo klid a vyrovnanost, ale má mysl byla všechno, jen ne klidná. Mé myšlenky byly hlasité, chaotické a neúprosné. Otázka, ke které jsem se neustále vracela, byla ta, na
















