„Jsi si tím jistá?“ Adrianův hlas byl tichý, ale cítila jsem v něm tíhu, když si upravoval manžetové knoflíčky a tiché cinknutí se rozléhalo tichem našeho pokoje. Setkala jsem se s jeho pohledem v zrcadle a sledovala jeho odraz, jak se zdržoval za mnou. Jeho kravata mu volně visela kolem krku, rozvázaná, jako by si nebyl úplně jistý, jestli chce jít taky. „Proč bych neměla být?“ zeptala jsem se a