Zahrada byla jediné místo, kde se dalo v klidu přemýšlet.  Kolem poledního slunce vyhřívalo kamenné chodníčky, ale chladný vánek se proháněl živými ploty a nesl slabou vůni růží a levandule. Šla jsem po klikaté stezce, kroky tiše dopadaly na štěrk a nechávala jsem se obklopit tichem.  Alexandřina slova z minulé noci mě nechtěla opustit.  Adriana zvládnu. Dělám si starosti s jeho ženou.  Přehrávala