Dům byl příliš tichý.   Pohnula jsem se na gauči a pevněji se do sebe zabalila do Adrianovy deky. Oči mi zalétly k hodinám – téměř půlnoc – a on se stále nevracel.   Část mě mu chtěla zavolat, ale něco mě zadrželo. Nechtěla jsem vypadat jako ten typ manželky.   Jenže… já jsem vlastně nebyla jeho manželka, že ne?   Povzdechla jsem si a přejela prsty po okraji deky. Čím déle jsem tam seděla, tím víc