"Tak poslouchej." Adrian sotva stačil odemknout auto, když jsem si založila ruce na prsou a opřela se o dveře spolujezdce, čímž jsem mu zablokovala cestu. Pobaveně zvedl obočí. "Poslouchat co?" "Ty. Německo. Co se stalo?" Adrian otevřel dveře a naznačil mi, abych nastoupila. "Říkal jsem ti. Schůzky skončily dřív." Nehnula jsem se. "A prostě ses rozhodl nezmínit, že se vracíš?" Jeho pohled se setka