"Tak poslouchej."
Adrian sotva stačil odemknout auto, když jsem si založila ruce na prsou a opřela se o dveře spolujezdce, čímž jsem mu zablokovala cestu.
Pobaveně zvedl obočí. "Poslouchat co?"
"Ty. Německo. Co se stalo?"
Adrian otevřel dveře a naznačil mi, abych nastoupila. "Říkal jsem ti. Schůzky skončily dřív."
Nehnula jsem se. "A prostě ses rozhodl nezmínit, že se vracíš?"
Jeho pohled se setka
















