Ráno po incidentu v kavárně bylo nesnesitelně divné. Ticho v kuchyni bylo husté, tíživější než kdy dřív. Adrian se opíral o linku a projížděl telefon, jako by se mě snažil vymazat ze své mysli. Já jsem stála u dřezu a zírala na ten samý nenamazaný krajíc chleba, co mi připadal jako věčnost, a v hlavě mi vířily myšlenky. Už jsem to nemohla vydržet. "Hodláme se vážně celý den tvářit, že ten druhý ne