„Neotevíráš?“ zeptal se Adrian a jeho oči se stočily k ostrému zaklepání, které se rozléhalo sídlem. „Je to tvůj dům,“ odpověděla jsem a líně usrkávala kávu. „Může to být jeden z tvých tajemných obchodních společníků.“ Adrian si povzdechl a odložil tablet. „Nebo právník. Naposledy, když se někdo neohlášeně objevil, byl to chlapík, který se mi snažil prodat poštovní schránku na míru ve tvaru jachty