Petrovo slova jsou ostrá jako střepy. „Živá? Phoebe, nemůžeš přece tvrdit, že Marinina sestra přežila to, čím si prošla. Viděla jsi to video.“ Zacukám sebou, zkroušená silou v jeho hlase, dokud nevidím, jak drží Marinu, jako by byla z křehkého skla. Není naštvaný, jen ochranitelský. Přesto mě bodá, že má Petr pocit, že právě já jsem ta, před kterou Marinu musí chránit. Zamrkám a snažím se udržet s