Zpátky v Hirově domě se všechno odehrává v rozmazaném spěchu. Wake mě opatrně položí na jídelní stůl, ruce se mu chvějí námahou, i když vím, že to není únavou. Jeho oči jsou upřené na mé a je v nich něco divokého – strach, frustrace, zoufalství. Zřídka ho vidím takhle rozrušeného.
"Hiro!" štěkne Wake, jeho hlas je hluboký a nebezpečný, když sleduje, jak Hiro spěchá s injekční stříkačkou. "Bude to
















