Mořský muž vydává chraplavý, drsný zvuk, hrdelní hluk, který proniká nočním vzduchem. Loď se pod námi jemně pohupuje, tiché šplouchání vln o trup je stálým pozadím. Srdce mi poskočí. Je to pokus o komunikaci? Ta myšlenka je vzrušující – mohla bych být první člověk, který bude mluvit s mořským mužem. Nakláním se blíž, dech se mi zadrhává v hrdle, oči mám rozšířené očekáváním. Palubní světla vrhají jemnou záři na jeho rysy, zvýrazňují ostré úhly jeho obličeje a lesklé šupiny jeho horní části těla. Ale zůstává nereagující, jeho oči jsou temné a nečitelné. Jeho sevření mé nohy se mírně utahuje a po páteři mi přeběhne mráz. Počáteční vzrušení z objevu se rychle mění v nepohodlí. Cítím, jak se mi v hrudi svírá uzel strachu, jak se vteřiny vlečou. Studený noční vzduch štípe mou kůži a začínám se bránit jeho sevření, snažím se osvobodit bez náhlých pohybů. Uspávací pistole se mi zdá těžká v ruce, poslední možnost, kterou se zdráhám použít. Nedokážu si představit, že bych mu ublížila. Pouhá myšlenka mě naplňuje lítostí a úzkostí, což zvyšuje můj strach. Potřebuji se od něj dostat pryč – nejen proto, že je mimozemský a jeho chování mě znervózňuje, ale proto, že mám hrůzu z toho, co bych byla nucena mu udělat, kdyby se situace vyhrotila. „Pusť mě,“ šeptám, hlas se mi chvěje. „Prosím, pusť mě.“ Nereaguje, jeho pohled je upřený na mě, nemrká. Sevření mé nohy je pevné, ale ne bolestivé, přesto to stačí k tomu, aby se mi rozbušilo srdce. Zvuk vzdálených vln se mísí s vrzáním lodi a vytváří strašidelnou symfonii, která odráží mou narůstající paniku. Snažím se odtáhnout nohu, ale jeho síla je nepopiratelná. „Prosím,“ říkám znovu, tentokrát hlasitěji, snažím se zamaskovat svůj strach autoritou. „Bolí mě to.“ Paluba lodi je kluzká od mořské vody a vzduch je prosycen vůní soli a zbytky bouře. Křik racka se ozývá někde v dálce, strašidelná připomínka izolace venku. Mořskému muži se na okamžik zatetelí oči, krátký záblesk něčeho – porozumění? – než se vrátí k jeho intenzivnímu, predátorskému pohledu. Jak se kroutím a otáčím a snažím se osvobodit, zip mých kalhot se rozepne. Obličej mořského muže se přibližuje k otevřenému zipu a převalí se mnou vlna rozpaků. Jeho jazyk vyletí ven a olízne mou odhalenou kůži. Ten pocit mnou projede jako blesk, matoucí směs strachu a vzrušení, a na chvíli se mimoděk ponořím do bizarní intimity okamžiku. Jeho jazyk klouže po mém spodním prádle a on zavírá oči, když se dlouze a hluboce nadechne vlhké látky. Pak začne olizovat. Hlava mi mimoděk trhne dozadu a uspávací pistole mi vyklouzne z rukou. Dopadne na mokrou palubu s žuchnutím a stříkne mi studenou vodu do obličeje. Nejsem si jistá, kdy začaly slzy, ale tváře mám mokré a slané. Prsty mořského muže se mi zaryjí do lýtka a drží mě na místě. Nohy se mi chvějí a projede mnou vlna nechtěného potěšení. Jeho jazyk mi klouže mezi stehny a já si silně koušu do rtu, abych nevykřikla. Pokračuje v olizování, jeho pohyby jsou stále rychlejší a naléhavější. Loď se kolébá tam a zpět a zvuky bouře jsou přehlušeny zvukem jazyka mořského muže, který rozevírá mé pysky přes tenkou bavlnu mých kalhotek. Oči mořského muže jsou nyní dokořán a v jeho pohledu je hlad. Ještě usilovněji se snažím osvobodit, ale je příliš silný. Stáhne mi kalhoty, pak mi obtočí jednu ruku kolem pasu a přitáhne mi rozkrok blíž k obličeji. Začne mě znovu olizovat, tentokrát bez bariéry mého spodního prádla. Jeho jazyk je horký a mokrý na mé kůži a cítím, jak se stále víc a víc vzrušuji. Cítím, jak moje tělo reaguje na dotek mořského muže, bradavky mi tvrdnou a klitoris mi pulzuje. Zatínám zuby a zavírám oči, snažím se zablokovat ten pocit. Ale jazyk mořského muže je neúprosný a cítím, jak se blíží můj orgasmus. Mé boky se mimoděk trhnou a sevření mořského muže na mé noze se utahuje. Bolí to tam, kde jeho ostré nehty propíchly kůži mého lýtka, ale jen roztahuji nohy v reakci a otevírám se mu tak daleko, jak mi to džíny dovolí. Kdo jsem? V tuto chvíli se nepoznávám a nemůžu se přinutit, abych se o to starala. Nemůžu myslet. Jediné, co můžu, je cítit. Jeho jazyk najde můj klitoris a začne ho kroužit, posílá vlny potěšení mým tělem. Nemůžu si pomoct a vydechnu. Vím, že bych se měla bát – bojím se... ale nikdy jsem nebyla tak vzrušená. Jak mě dál olizuje, utahuje sevření a přitahuje mě ještě blíž k sobě. Cítím, jak se mu napínají svaly, jak mě drží na místě. Má to pod kontrolou a já se nemůžu bránit. Zavírám oči a poddávám se pocitu. Jazyk mořského muže mi olizuje klitoris znovu a znovu a posílá mě do nových výšin potěšení. Cítím, jak se blížím k orgasmu, ale nedokážu si představit, že by to někdy skončilo. "Ano... prosím..." sténám a prosím o víc. Zdá se, že rozumí, a zrychluje tempo, olizuje mě ještě rychleji. Můj dech je krátký, trhaný, jak se napětí v mém těle stupňuje. Jeho jazyk mi hladí klitoris přes kalhotky a já vykřiknu, když mě přemůže orgasmus. Jak se moje tělo napíná a chvěje, cítím, jak se nade mnou zvedá stín. Otevřu oči právě včas, abych viděla, jak se mořský muž vytahuje z nádrže. Jeho temné oči jsou zkažené nebezpečným odstínem, třpytí se jako magma, plné vzteku a hladu. Rty se mu stahují do vrčení a vidím, že jeho špičáky jsou ostré a špičaté. Vrhne se na mě a já reaguji – prsty mi sevřou rukojeť uspávací pistole právě včas, abych ji zvedla a vystřelila.