Ráno nás probudí Hiroův hlas volající zdola. Mé tělo je těžké slastnou bolestí, která přichází po noci, jako byla ta naše. Líně se protáhnu a otočím se, abych viděla Wakea, jak stále leží vedle mě, vypadá zároveň uvolněně a ostražitě, jako predátor čekající na ten správný okamžik k útoku. Zvedne obočí, rty se mu zkroutí do ledabylého úsměvu. „Radši vstaň, než nás takhle najde,“ řeknu a skutálím se