Dřív, než to můj racionální mozek stačí analyzovat, cítím, jak má ústa začínají mluvit, můj jazyk klouže po slovech a já sotva věřím, že jim to dovoluji. "Dobře," souhlasím. "Udělej, co musíš."
Wake se náhle pohne ke mně a zatlačí mě až k nejbližšímu pevnému objektu – k počítačové konzoli. Jen yard nebo dva za mnou je Peter, stále v bezvědomí, ale dýchá, naprosto netuší, co se má stát.
Natáhnu se
















