„Bylo to pro tebe uspokojivé? Odstrčení té pijavice až na zítra,“ Wakeův hlas je tichý, kontrolovaný, ale slyším v jeho slovech spodní proud hněvu. Otočím se k němu a intenzita v jeho očích mi vezme dech. „Wake, musela jsem—“ „Požádala jsi mě, abych ho nechal žít,“ přeruší mě, jeho hlas je nebezpečně klidný. „Po všem, co ti udělal, jsi se za něj stále přimlouvala. Proč?“ Snažím se najít slova, v m