Ta divoká potřeba rozbíjí i tu poslední špetku váhání, co ve mně zbyla, a já se prudce otočím, abych se posadila zpět, čímž ho překvapím. Ten pohled zuřivosti nad opovážlivostí jeho kořisti, která ho přerušila, mi vžene do tváří vlnu očekávání i děsu, zčervená mi tváře, zatají se mi dech v hrdle, i když se otočím a zapřu se na všech čtyřech, čímž se mu nabídnu. Zhluboka se nadechne, jeho vlastní d