„Ehm, pane Wilcoxi, neruším?“ zeptal se cizinec upjatě.
Stan se podezíravě podívá mezi nově příchozího a mě, než pomalu spustí pěst. „Je to doktor Wilcox, pro vás. A ano, rušíte,“ opraví muže posměšně, odhodlaný udržet si kontrolu nad situací, i přes krev, která mu teče po obličeji. „Moje studentka a já jsme právě vedli… konverzaci. Mám pár otázek, na které potřebuji odpovědi.“
Pohled blonďáka na
















